Tak přesně sem patří motto, moudro, pravda, nebo nějaký emovejžblecht. A proto, že jsem teď spokojený a nechci vylejvat svou duši, nic tu nebude!

Povídka o chlapci, který se jmenoval Aleš

12. května 2009 v 20:29 | Adam & Robert Bešťák |  Tvorba
Ačkoliv není z mojí tvorby, rozhodl jsem se zde publikovat historicky první povídku svého kamaráda Roberta, neb skutečně stojí za přečtění a je realným obrazem duše, člověka poznamenaného internátním životem...



Za sedmero horami, sedmero řekami, za sedmero knajpami,za sedmero kauflandy kde prodávaji levný vejno a to i v neděli, žil byl mladý chlapec, který se jmenoval Aleš. Tenhle Aleš byl chudák už od narození. Chuděra jeden neuměl vyslovit "a". Važení představte si že neumíte říct "a". Už ve školce se mu děti smály, první den přišel a říká "hoj j sem Leš" a tak mu děti říkaly Pleš.
Chudák Aleš měl ale problémy celý život, propadal totiž z českého jazyka, protože měl samé pětky ze čtení. Když mladý Aleš dosáhnul svých 15 let, což je sporné jelikož podle mayů mu bylo 16 let a podle jeho maminky která neuměla počítat mu bylo 37, prostě toho to jistého věku se náš mladý Aleš zamiloval. Dívka to byla sličná co si budem povídat. I krásné jméno měla. Jmenovala se MARTA. Byl to překrásný a láskyplný vztah dvou lidí až do té doby kdy si mladá Marta uvědomila že její mladý přítel je naprostej idiot, a že dokonce i její mladší bratříček (čtyřletý) jí říká mrd protože ještě neumí mluvit a jeho veliky vzor Aleš říka jeho milované sestřičke mrt. A on prostě vyslovoval mrd, bohužel naučil se pořádně mluvit až v šestadvaceti. Mladý nešťastný to chlapec byl převelice smutný, ba snažil se i ufetovat, ale prostě si nedokázal koupit haš. Každý dealer ho prostě poslal do prdele protože "hš" na skladě neměl, dokonce i "trva" mu byla cizí. Ba dokonce se Aleš oběsit snažil, ale když si chtěl koupit lano tak mu milá prodavačka (sličná to dívčnina co si budem povídat) nedala požadovane lno, ale malo lněnou kuličku pro kočky. Poté se rozhodl se sebevražděním přestat. No nemělo to vůbec žádnou cenu, ba ani význam.
Rok od roku pošel a Alešovi bylo 28 (tento významný den mu šla maminka zažádat o důchod protože podle jejích počtů mu důchod nepřišel už pět let) si Aleš při návštěve zdejšího parku se svojí krabicí vejna v ruce, objevil překrásnou to knížku na zemi. Přece jenom tak za křovim schována byla, kde na ni pouhým okem viděti nebylo, jenom zdejší pes ji chodil občas počůrávat. Tato překrásná kniha ale nebyla pouze a jenom překrásná, ba i význam této knížky nebyl jen tak obyčejný. Byla to satanská bible, kde bylo vespáno spoustu neobyčejných zaklínadel, například zaklídanlo #58 pomáhalo vyhrát v bednách. Bohužel Aleš nikdy v bednách nevyhrál, protože v zaklínadlu prostě nevyslovil "bedna". Bylo to jednoduché zaklínadlo ovšem ve slově bedna už to "a" prostě bude, a v tomto případě je Aleš prostě f píči. V knížce satanské byl i obsáhlý navod na výrobu lecjaké pochutiny. Takový točeňák v toustovači byl převelice lahodny pokrm. Ale bohužel ani v kauflandu, kde prodávají všelijaký materiál hodící se každému mladíkovi (bez ohledu na to, kolik mu bylo let) nepochodil. Prodávali zde různorodé produkty, ba i vejno v neděli prodávali.
Bohužel prodavačka zmatená ve svém arzenálu "točeňk" nenašla, výběr měla různorodý, ale Alešovi posloužiti nemohla. Aleš ten náš malý idiotek si knížku domů odnesl a pročítal její stránky pečlivě. Návod jak povolat satana na zem tam byl. Po dlouhém flámu s kamarády v parku si Aleš řekl "To by byl le prdel povolt stn n zem." A jak si usmyslil tak se stalo. Mocného satana vyvoval i Gámbrinus jedenáctkuctku mu ochutnat dal, bo vynález to nebyl tak starý a neveděl kdy Satan naposled kalil pivko. Po dlouhém loku z pivka lahodneho povídá: "Tak tyvole co toteda chceš sem tady do prdele, abych ti splnil 3 přání, a pak si skočim do Kauflandu pro vejno, bo je neděle a nikde jinde už ho neprodávaji, zvlášť v tuto pozdní hodinu.
Aleš přemýšlí: "Nebylo by to od věci mít tkov přní", přemýšlel dlouze až po celých dvou minutách promluvil. "Přl bych si překrsnou dívčinu." Jak si přl tak se stalo, Satan mocný mu věnoval opravdu překrsnou dívčinu, dokonce jen metr dvanáct měla (A že sličná dívčina to byla, co si budem povídat). Aleš přemyšlí a po opravdu dlouhe době vysloví: "Přl bych si přkrsné uto." A jak si přl tak se stalo. Bylo to překrsné uto mělo metr dvacet, co si budem povídat, ale když se kamarádi ptali "Co si to sebou táhneš?", nedokázal jim pospat, co to takové uto je, nebo jaký má vůbec uto význam.
Třetí přání bylo na řadě. Aleš si říka:"Ten Stn to je le idiot, takový dvě přní ... tkový srčky mi tu podstrčil." A tak mu povídá: "Víš ty co s timhle si vykuř péro." Satan bohužel musel činit jak mu bylo nařízeno. Aleš spokojeně odíždějící z parku na svém utu se svojí novou, mladou a překrsnou dívkou zrovna přejížděl přes silnici, když se nasraný Satanus rozhodl, mu to "nedarovat". Po dlouhém bádání jak to Alešovi nejlépe "nedarovat" a dvou vejnech z kauflandu se rozhodl, že brzdy na novém utu zablokuje. Bohužel nefunkční brzdy v křižovatce zapeklité osudnými se mu staly. Sejmula jej tramvaj zrovna nacouvávající k okénku McDrive. Stihl jen zakřičet. Na pohřbu všichni tuze plakali. Překrsná dívčina nadosmrti pamatovala jeho posledních slov "Do prdele, Bch trmvj!".
Poslední poctou jeho zmařenému životu byl náhrobek od jeho hloupé, avšak milující matky. Nechala na něj vytesat "Aleš Mrkwiczka (původem polák), dožil se požehnanému věku stodevadesáti let.

text Robert Bešťák | korektura Adam N.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kamila Kamila | Web | 17. července 2009 v 3:25 | Reagovat

tj hustý mohli by ste to dát do nějakýho časáku :D to že dlouhý články nečtu a to proto že jsou dlouhý tak tenhle je fakt pecka kdo na to přišel? Ale je tam chyba v "trva" když neumí říct -tráva- tak tedy jedině -trv- :D ??

2 DcHeaven DcHeaven | 17. července 2009 v 11:33 | Reagovat

Heh, no fakt že jo. Necháme jí tam, jako memento xD Díky.

3 Kamila Kamila | Web | 17. července 2009 v 12:40 | Reagovat

neni za co :D sem se aspoň po ránu pobavila :D:D

4 Pan Bešťácký Pan Bešťácký | E-mail | 20. července 2009 v 17:06 | Reagovat

Hoj, j sem Lex a tak mu děti říkaly kripl

5 DcHeaven DcHeaven | 20. července 2009 v 17:09 | Reagovat

Muhehehe :)

6 Koblížek Koblížek | 20. října 2009 v 12:12 | Reagovat

MaZeC ThotoOoo , aLe TroChu YsEm NepocHopILa ThEn KonEc :-( ale JiNak PeCKa Aleš xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.